| Dostupné územní třídění (členění) | ČR, EU |
| Časová řada | 2016-2024 |
| Zdroj dat | EK |
| Datum plánované aktualizace: | červen 2025[2] |
Evropský srovnávací inovační rámec (EIS), který každoročně zveřejňuje EK, poskytuje srovnávací analýzu inovačního potenciálu, zejména v zemích EU. Posuzuje relativní silné a slabé stránky národních inovačních systémů a pomáhá zemím identifikovat oblasti, které musí řešit. Inovační výkon se měří pomocí složeného indikátoru, souhrnného inovačního indexu (SII), který zahrnuje řady různých ukazatelů, které sdružuje do hlavních okruhů popisujících čtyři hlavní oblasti inovačního prostředí: Rámcové podmínky pro inovace, Financování inovací, Inovační aktivity a Dopady inovací. EIS kategorizuje členské státy do čtyř inovačních skupin na základě jejich skóre: Leader – inovační lídři (výkon nad 125 % průměru EU), Strong – silní inovátoři (výkon nad 100 % až do 125 % průměru EU), Moderate – mírní inovátoři (výkon nad 70 % až do 100 % průměru EU) a Emerging – slabí inovátoři (výkon pod 70 % průměru EU). Podrobnosti k metodice sběru, zpracování dat a tvorbě indexů jsou uvedeny zde.
EIS 2024 hodnotí Českou republiku na 15. místě jako mírného inovátora (viz Dashboard V08_01) s výkonem na úrovni cca 90 % průměru EU, přičemž inovační potenciál ČR stále roste a blíží se průměru EU a inovačnímu potenciálu silných inovátorů EU. Nicméně, pokud bude nárůst hodnoty inovačního indexu pokračoval tímto tempem, zařadí se Česká republika mezi silné inovátory EU ne dříve, než po uplynutí nejméně 15 let (viz Country profile).
Srovnáme-li umístění ČR a silných inovátorů EU[1] meziročně podle žebříčku EIS 2023 a 2024 (viz Dashboard V08_02) v inovačních oblastech, ve kterých je Česká republika v rámci EIS 2024 hodnocena jako relativně silná, pak platí, že se ČR u indexu zahrnujícího výdaje na inovace mimo výzkum a vývoj opakovaně drží na první příčce pomyslného hodnotového žebříčku EU. I když jsou tyto výdaje nezbytné pro zvyšování kvality výrobního procesu ve firmách, jejich efektivita a dopad na konkurenceschopnost ČR je ve výsledku ve srovnání s přímými investicemi do výzkumu a vývoje produktů mnohem nižší. Významný pokrok učinila Česká republika v oblasti nadstandardních digitálních dovednosti, což dokazuje meziroční srovnání, kdy se ze sedmého místa pomyslného hodnotového žebříčku EU posunula na místo druhé. EIS 2024 sice hodnotí ČR jako silné v oblasti počtu akademických publikací vzniklých ve spolupráci výzkumných pracovníků z obchodního a veřejného sektoru, nicméně, pokud provedeme srovnání ČR a silných inovátorů EU (dle EIS 2024) pak platí, že ČR se opakovaně nachází na předposledním místě pomyslného hodnotového žebříčku EU, mírně nad průměrem EU.
Srovnáme-li umístění ČR a silných inovátorů EU, tentokráte v inovačních oblastech, ve kterých je Česká republika v rámci EIS 2024 hodnocena jako relativně slabá (opět viz Dashboard V08_02), pak platí, že se ČR také mezi silnými inovátory EU ocitá ve všech těchto oblastech až na posledních stupních pomyslného hodnotového žebříčku EU. Přičemž u indikátoru patentové přihlášky PCT došlo meziročně k propadu o jednu příčku.
Výsledky EIS 2024 jednoznačně poukazují na nedostatky inovační výkonnosti České republiky, které se zejména týkají oblasti duševního vlastnictví (nízký počet mezinárodních patentových přihlášek), inovačního ekosystému (nízká mobilita kvalifikovaných pracovníků) a samotného lidského kapitálu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (nízký počet obyvatel ČR s dosaženým terciárním vzděláním). Jak již bylo výše uvedeno, inovační výkonnost ČR za průměrem EU zaostává, a pokud se nenajde dostatečně silný impuls, který by posílil ČR v inovačních oblastech, ve kterých prokazatelně zaostává, nelze v dohledné době očekávat, že se zařadí mezi silné inovátory EU.
[1] Státy EU se silným inovačním potenciálem dle EIS 2024: Belgie, Rakousko, Irsko, Lucembursko, Německo, Kypr, Estonsko a Francie.
