Přejít k hlavnímu obsahu
Domů Monitoring Seznam indikátorů M01C0101 Celkové emise skleníkových plynů

M01C0101 Celkové emise skleníkových plynů

Dostupné územní třídění (členění)ČR
Časová řada2016-2021
Zdroj datMŽP

Indikátor Celkové emise skleníkových plynů představuje celkové množství všech skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry (bez zahrnutí LULUCF[1] a se zahrnutím nepřímých emisí CO2). Emise skleníkových plynů mají za následek skleníkový efekt, který vede k oteplování planety. Největší podíl na emisích má oxid uhličitý (CO2), který k oteplování planety přispívá cca ze 70 %[2]. Dalším důležitým skleníkovým plynem je i metan (CH4). Mezi další významnější skleníkové plyny patří např. i oxid dusný (N2O) a další fluorované plyny. Data jsou uvedena v jednotce Mt ekvivalentu CO2. Jednotka CO2ekv. vyjadřuje úhrnné množství více skleníkových plynů přepočtených na ekvivalentní množství CO2. Při zvolené jednotce Mt CO2ekv., se emise některých skleníkových plynů značně blíží nule.

Podíváme-li se na vývoj celkových emisí skleníkových plynů v horizontu od roku 2016 do roku 2021 (viz Dashboard D1Graf G1), došlo k poklesu z 130,25 Mt CO2ekv. na 119,04 Mt CO2ekv., což je o cca 9 %. Ke znatelnějšímu meziročnímu poklesu celkových emisí dochází v roce 2020 (113,72 Mt CO2ekv.), což je způsobené pravděpodobně vlivem celosvětové pandemie. Za sledované období je pak trend celkových emisí klesající.

Nejvýznamnějším antropogenním skleníkovým plynem je oxid uhličitý (viz Dashboard D1Graf G2). Emise CO2 pocházejí zejména ze spalování fosilních paliv, rozkladu uhličitanů při výrobě cementu, vápna, skla atd. V ČR k emisím oxidu uhličitého ze spalovacích procesů přispívají nejvíce tuhá paliva[3]. V roce 2016 byl celkový úhrn emisí CO2 bez LULUCF 106,66 Mt CO2ekv., v roce 2021 pak 96,67 Mt CO2ekv., což znamená pokles o cca 10 %. Pokles je způsoben především poklesem v odvětvích energetiky díky zavádění nových technologií apod.

Česká republika patří (jak je patrné z Dashboardu D2, Grafu G1) v přepočtu na osobu mezi větší producenty skleníkových plynů. V roce 2023 činila tato hodnota 7,92 tun CO2ekv. na osobu ročně. To je 1,7x více než světový průměr a 1,4x více než průměr EU. V tomto ukazateli jsou pak na vyšších příčkách např. Austrálie, Spojené státy americké nebo Rusko. Prvenství zde pak drží Katar s hodnotou 38.8 tun CO2ekv. na osobu ročně. V celkovém množství vypouštěných skleníkových plynů jsou největšími znečišťovateli Čína a Spojené státy americké.

Více informací o emisích skleníkových plynů zle nalézt na webu Fakta o klimatu nebo na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.

Celkové roční emise jednotlivých států EU a jejich přepočet na obyvatele naleznete zde

Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů naleznete zde


[1] LULUCF (Land Use, Land Use Change and Forestry) je sektorem využívání krajiny, změny ve využití krajiny a lesnictví.

[2] Více informací k podílu jednotlivých plynů na oteplování planety zde.

[3] Více informací o emisích CO2 a emisích obecně zde.

D1 Celkové emise skleníkových plynů v ČR

D2 Emise CO2 na hlavu v mezinárodním srovnání

Sdílejte na sociálních sítích