Věcné ukazatele 2014-2020
Stanovit cílové ukazatele pro výsledky a výstupy v oblasti podpory inovací v orientovaném a aplikovaném výzkumu je jedna z nejtěžších činností při nastavování operačních programů. Jedná se o nastavení ukazatelů reflektujících dlouhodobé časové období ovlivněné mnoha vnějšími faktory. V tomto smyslu lze za pozitivní konstatovat, pokud ukazatele vybrané pro monitoring RIS3 strategie vykazují naplnění na 60 % a více.
Indikátory výsledků
Pokud se zaměříme na indikátory výsledků tyto údaje nám indikují, že z očekávaných výsledků lze považovat za splněný cíl zejména v podpoře spoluprací subjektů VaVaI (1 224), podpoře organizací VaVaI v oblasti zvyšování kvalifikace zaměstnanců (164) a podpoře zaměřené na vytváření nových přihlášených výsledků aplikovaného výzkumu (1 443). Na druhou stranu, pokud se cíleně zaměříme na ukazatele indikující výsledky v udělených národních patentů a dalších práv (167) a v přihláškách mezinárodních patentů (22), očekávání se v této oblasti naplnila pouze částečně (46 % resp. 44 %).
Popis indikátorů výsledků je uveden zde:
Podrobnější informace k výsledkům RIS3 viz Dashboard D1, Graf G1,Tabulka T1.
D1 Indikátory výsledků
Ukazatele výstupů
Ukazatele projektových výstupů 2014-2020 indikují závěr, že nastavení cílů RIS3 bylo ve spolupráci s dotčenými řídícími orgány operačních programů voleno velmi uvážlivě. V oblasti podnikového VaVaI lze konkrétně vyzvednout podporu firem při zavádění inovací (1 538 inovací), podporu účastí MSP na výstavách a veletrzích v zahraničí (4 189 účastí). V rámci ukazatele podpory veřejného VaVaI (spolupráce VO a firem, infrastruktura, mezinárodní výzkum v ČR) lze v rámci RIS3 zejména vyzdvihnout vybudování, rozšíření či modernizaci veřejných infrastruktur pro výzkumně zaměřené studijní programy, podpora aktivit Proof of concept (163 aktivit), podpora nástrojů VaVaI na regionální úrovni (218 regionálních nástrojů podpory) a podporu regionálních RIS3 týmů (104 nových projektových záměrů připravených za podpory SmartAkcelerátoru). Velmi pozitivně se jeví personální podpora VaVaI, kdy prakticky všechny plánované ukazatele byly naplněny. Bylo podpořeno 5 945 administrativních a technických pracovníků ve VaV a 5 602 výzkumných a akademických pracovníků. Zejména významnou a progresivní je podpora nových studijních oborů zaměřených na praxi (104 oborů) a podpora výzkumně zaměřených studijních programů v cizím jazyce (159 programů). Obdobně se velmi pozitivně jeví podpora oblastí zaměřených na rozvoj eGovernmentu, eBusinessu a ICT v podnikání, a to zejména s ohledem na podporu zajištění kybernetické bezpečnosti (3 131 prvků), budování a modernizace datových center (49 center) a podporu zaměstnanosti v podnicích se zaměřením na ICT (4 341 FTE).
Popis indikátorů výstupů je uveden zde:
Podrobnější informace k výstupům RIS3 viz Dashboard D2, Graf G1,Tabulka T1.
D2 Indikátory výstupů
Vysokorychlostní internet
Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky 2014–2020[1] (RIS3 2014-2020) ve svých závěrech konstatuje, že nedostatečné investice do fyzické infrastruktury vysokorychlostního připojení v ČR vedly k zastarávání infrastruktury zejména z hlediska její kapacity a že poskytovatelé internetového připojení nebyli nijak motivováni k rozvoji infrastruktury, a tak své disponibilní prostředky využívali k jinému účelu (kap. 4.1.5 Problémový okruh 4: Přetrvávající podcenění digitální agendy v podnikání). Mimo jiné i z tohoto důvodu byl do RIS3 2014-2020 zařazen Strategický cíl E.3: Rozvoj Infrastruktury v ICT zaměřený na podporu kvalitní, kapacitní a high-end infrastruktury odpovídající nejnovějším poznatkům a technologiím jako základ pro rozvoj využití ICT napříč celou společností. Zaměření na problematiku vysokorychlostního internetu bylo upřesněno ve Specifickém cíli E.3.3: Zvýšení dostupnosti infrastruktury zaměřeném na kvalitní, bezpečný a kapacitní přístup k internetu pro všechny obyvatele jako základ pro vyšší využívání eGovernmentu a rozvoj eBusinessu. Nástrojem pro realizaci výše uvedených cílů RIS3 2014-2020 byl program podpory Vysokorychlostní internet[2] (VI) z operačního programu PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST 2014-2020 (OP PIK). Monitorovacími ukazateli RIS3 byly indikátory nastavené na jednotlivých výzvách programu podpory (VRI).
Ve výsledku projektové ukazatele na výzvách VRI 2014-2020 ukazují (viz Dashboard D3, Graf G1 a Tabulka T1), že nastavení cílů RIS3 bylo ve spolupráci s řídícím orgánem operačního programu OP PIK voleno správně. Lze konstatovat, že míra naplnění jednotlivých plánovaných ukazatelů v oblasti zaměřené na zvýšení dostupnosti infrastruktury byla naplněna a v případě míry pokrytí sítí nové generace (NGA) dokonce významně překročena (o cca 21 %). Za významný faktor lze považovat, že díky programu podpory VRI byla nově zajištěna možnost vysokorychlostního připojení k internetu pro více než 18 000 domácností, tj. připojení umožňující přenosovou rychlost dat 30 mB/s a více, a to o to více, že dříve tyto domácnosti neměly žádnou možnost připojení k internetu, nebo možnost připojení pouze s rychlostí výrazně pomalejší. I když nebyl tento ukazatel naplněn na 100 % (plánováno bylo zajistit možnost rychlého připojení pro cca 24 000 domácností), přesto lze u naplnění 74,5 % hovořit o velmi dobrém výsledku, neboť stanovit cílové ukazatele pro výsledky a výstupy v oblasti podpory inovací v orientovaném a aplikovaném výzkumu je jedna z nejtěžších činností při nastavování operačních programů. Jedná se o nastavení ukazatelů reflektujících dlouhodobé časové období ovlivněné mnoha vnějšími faktory. V tomto smyslu lze vždy za pozitivní konstatovat, pokud ukazatele vybrané pro monitoring RIS3 strategie vykazují naplnění na 60 % a více.
Popis indikátorů pro Vysokorychlostní internet je uveden zde:
Od roku 2014 sleduje Evropská komise digitální pokrok členských států EU prostřednictvím indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI)[3]. V souladu s politickým programem digitální dekády 2030 je od roku 2023 index DESI začleněn do zprávy o stavu digitální dekády a používá se ke sledování pokroku při plnění digitálních cílů EU. V rámci doplnění monitoringu RIS3 o kontextové ukazatele, jsou mimo jiné dlouhodobě sledovány ukazatele DESI zaměřené na monitoring a srovnání míry pokrytí vysokorychlostním internetem u jednotlivých států EU. Provedeme-li srovnání těchto vybraných ukazatelů DESI v rámci ČR a u silných inovátorů EU[4] (viz Dashboard D3, DESI 2023 Digitální infrastruktura), pak platí, že pevné širokopásmové připojení alespoň 100 Mbps má v ČR zajištěno 31 % domácností. Tato hodnota je hluboce pod průměrem EU (55 % domácností) a mezi silnými inovátory EU se ČR v tomto ukazateli nachází na posledních místech. Pokud se zaměříme na celkové pokrytí 5G sítí, dosahuje v ČR hodnoty 83 % obydlených oblastí, což sice odpovídá průměru států EU (81 %), nicméně na pomyslném srovnávacím žebříčku mezi silnými inovátory EU se ČR opět nachází na posledních místech. Pozitivní je, že mezi rokem 2022 a 2023 došlo u tohoto ukazatele v ČR k razantnímu nárůstu (o 33,21 % bodů).
[4] Státy EU se silným inovačním potenciálem dle EIS 2024: Belgie, Rakousko, Irsko, Lucembursko, Německo, Kypr, Estonsko a Francie.