| Dostupné územní třídění (členění) | ČR, EU |
| Časová řada | 2016 - 2023 |
| Zdroj dat | ČSÚ |
Celkové výdaje na VaV (GERD) se pro mezinárodní srovnání nejčastěji poměřují k HDP. Tento poměrový ukazatel se nazývá Intenzita VaV[1] a patří do skupiny základních strukturálních ukazatelů hodnotících postup plnění cílů Lisabonské strategie v jednotlivých zemích EU. Intenzita VaV byla zařazena i mezi ukazatele k hodnocení realizace strategie Evropa 2020. Pokud se zaměříme na vývoj intenzity VaV v České republice (viz Dashboard D1, Graf 1), lze konstatovat, že od roku 2016 dochází každoročně k jejímu navyšování (s výjimkou přelomu let 2019 a 2020, kdy se tento trend, pravděpodobně v souvislosti s pandemií covidu 2019, zpomalil). Za velmi negativní trend lze považovat fakt, že od roku 2020 se intenzita každoročně významně snižuje (v roce 2023 se s hodnotou 1,83 % HDP propadá až na úroveň před rokem 2018). Srovnáme-li intenzitu VaV v České republice a u silných inovátorů EU[2] (viz Dashboard D1, Graf G2) platí, že se Česká republika v tomto srovnání nachází v roce 2022 s hodnotou 1,89 % HDP poměrně významně pod průměrem silných inovátorů EU (2,04 % HDP).
[2] Státy EU se silným inovačním potenciálem dle EIS 2024: Belgie, Rakousko, Irsko, Lucembursko, Německo, Kypr, Estonsko a Francie.
