| Dostupné územní třídění (členění) | ČR, EU |
| Časová řada | 2016-2022 |
| Zdroj dat | ČSÚ |
Celkové výdaje na VaV v daném státě jsou statisticky sledovány pomocí ukazatele tzv. hrubých domácích vnitřních výdajů na VaV, který je označován anglickou zkratkou GERD (Gross Domestic Expenditure on R&D). Tento ukazatel zahrnuje veškeré neinvestiční a investiční výdaje vynaložené ve sledovaném roce na VaV prováděný na území daného státu, a to bez ohledu na zdroj a způsob jejich financování. Tyto výdaje lze vyjádřit buď v běžných (nominálních) cenách zachycujících aktuální ceny zboží a služeb v daném roce, nebo v reálných (stálých) cenách, které eliminují inflační znehodnocení. Ukazatel GERD v sobě nezahrnuje náklady na nákup služeb VaV od subjektů provádějících VaV v zahraničí a dotace či příspěvky (finanční transfery) poskytnuté tuzemskými subjekty na VaV prováděný v zahraničí. Výše uvedené rozlišení na vnitřní a vnější výdaje se používá mimo jiné z důvodu zamezení dvojího započtení výdajů na VaV do celkových výdajů za VaV provedený na daném území (ukazatel GERD), a to jako provozní náklady účtované subjektem, který daný VaV provádí a jako náklady na nákup služeb VaV subjektu, který daný VaV poptává. Obdobně se zachycují i celkové výdaje za VaV provedený v jednotlivých sektorech jako je např. ukazatel BERD (Business Enterprise Expenditure on R&D) pro podnikatelský, GOVERD (Government Expenditure on R&D) pro vládní a HERD (Expenditure on R&D in Higher Education Sector) pro vysokoškolský sektor.
Pokud sledujeme dlouhodobý vývoj ukazatele GERD v České republice (viz Dashboard D1, Graf G1), pak platí, že v absolutních hodnotách dochází od roku 2016 do roku 2022 k pravidelnému meziročnímu navyšování tohoto ukazatele o cca 10 mld. Kč. Výjimku tvoří období mezi roky 2019 a 2020, kdy došlo k navýšení pouze o cca 1 mld. Kč. Pokud se podíváme na hodnotu ukazatele GERD jako na podíl HDP v ČR (viz Dashboard D1, Graf G2), pak mezi roky 2021 a 2022 dochází k mírnému propadu o 0,032 procentního bodu.
Pokud se u ukazatele GERD zaměříme na zdroje financování (viz Dashboard D1, Graf G1), pak největším zdrojem podpory výzkumu a vývoje v ČR jsou podnikové finance, přičemž pozitivní skutečností je, že tato podpora vykazuje v čase stálý nárůst. V roce 2022 dosahují podnikové výdaje cca dvojnásobku výdajů domácích veřejných a více než osminásobku výdajů zahraničních veřejných.
Srovnáme-li ukazatel GERD u ČR a u silných inovátorů EU[1] (viz Dashboard D1, Graf G3), pak platí, že se Česká republika v tomto srovnání v roce 2022 nachází s hodnotou necelých dvou procentních bodů na HDP v jejich průměru. Stejně je na tom ČR (viz Dashboard D1, Graf G4 a G6) i u ukazatelů BERD (podnikatelský sektor) a HERD (vysokoškolský sektor). Výjimkou jsou výdaje ve vládním sektoru (GOVERD), kde se Česká republika s 0,32 procentními body na HDP řadí hned na druhé místo za Německo (0,38 % HDP) - viz Dashboard D1, Graf G5.
