Dostupné územní třídění (členění) | ČR, kraje |
Časová řada | 2016-2021 |
Zdroj dat | ČSÚ |
Pokud provedeme srovnání hodnot HPH (Hrubá přidaná hodnota) pro jednotlivé sektory na počet zaměstnanců jednotlivých sektorů uvedených v databázi regionálních účtů, získáme pro dotčené sektory přehled o podílech HPH na příslušné zaměstnance (viz Graf V03). Zjistíme, že zdaleka nejvyšší míru HPH na zaměstnance vykazuje sektor zaměřený na Činnosti v oblasti nemovitostí. Tato sekce zahrnuje činnosti pronajímatelů, agentů nebo makléřů v jedné nebo v několika následujících činnostech: prodej nebo nákup nemovitostí, pronájem nemovitostí, poskytování ostatních služeb v souvislosti s nemovitostmi, např. oceňování nemovitostí nebo vykonávání činností agentů podmíněných smluv o nemovitostech. Činnosti v této sekci mohou být prováděny s vlastním nebo pronajatým majetkem a mohou být vykonávány za úplatu nebo na smluvním základě. Sekce zahrnuje také stavební práce spojené s údržbou vlastních nebo pronajatých objektů. Do této sekce patří také činnosti správců majetku. Je velmi pravděpodobné, že vysoké HPH na zaměstnance v tomto sektoru je dáno jeho specifickým zaměřením. Z pohledu oblasti aplikovaného VaVaI se jeví tento sektor jako irelevantní. Odkaz na zdroj zde.
Pokud se zaměříme na HPH/zaměstnance v ČR (viz Graf V03), došlo mezi roky 2016 a 2021 k nárůstu tohoto ukazatele o cca 26 %, což lze považovat za pozitivní. Nejvyšší míru HPH/zaměstnance vykazují sektory Činnosti v oblasti nemovitostí (NACE skupiny L), Peněžnictví a pojišťovnictví (NACE skupiny K), Informační a komunikační činnosti (NACE skupiny J) a Průmysl, těžba a dobývání (NACE skupiny B+C+D+E). Podle dat z monitoringu Národní RIS3 strategie za období 2015-2023 platí, že nejvíce v operačních programech podpořenými aplikačními odvětvími RIS3 byly Digitální ekonomika a digitální obsah (NACE skupiny G+J+M+N) a Strojírenství-mechatronika (NACE skupina C). Lze tedy konstatovat, že výzkum realizovaný v rámci Národní RIS3 strategie je realizován v sektorech, které vykazují vysokou hrubou přidanou hodnotou na zaměstnance.
Podívejme se ještě podrobněji na míru HPH/zaměstnance podle sektorů v jednotlivých krajích ČR (viz Graf V03). Z grafu vyplývá, že dlouhodobě zdaleka nejvyšší hodnotu HPH/zaměstnance vykazuje Hlavní město Praha, následováno s velkým odstupem Středočeským a Jihomoravským krajem.
Podle hodnocení inovativní výkonnosti v rámci EU pro Regiony soudržnosti ČR (viz Graf K01) platí, že region Praha je z pohledu EK hodnocena jako jediný region soudržnosti v ČR náležející mezi inovátory lídry. Popsaná skutečnost by mohla implikovat možnost, že pokud by ve více regionech soudržnosti (krajích) ČR dosahovala hodnota HPH/zaměstnance vyšších hodnot, Česká republika by se mohla minimálně více přiblížit ke skupině silných inovátorů EU.