Dostupné územní třídění (členění) | ČR |
Časová řada | 2006 - 2022 |
Zdroj dat | CENIA |
Ukazatel Přímé hospodářské ztráty z živelních pohrom a technických havárií patří z hlediska cílů Mise mezi Naturogenní hrozby. Zobrazuje typy živelních událostí a z něj vyplývající výši plnění pojistných škod a plnění z pojištění majetku, které tyto živelní události způsobily a ovlivňují tak hrubý domácí produkt (HDP).
Výše škod je v členění podle jednotlivých typů živelních událostí: povodně, vichřice a krupobití, tíha sněhu. Znázorňuje také sumu těchto pojistných událostí v meziročním srovnání.
Nejvyšší podíl pojistného plnění připadá v celkovém součtu přehledu na vichřice a krupobití, nejmenší naopak na tíhu sněhu s ním spojenými újmami na majetku.
Pokud jde o povodně, které jsou na druhém místě v absolutních číslech, zde nacházíme dvě významně vyšší hodnoty. První je v roce 2010, kdy střední Evropu postihly povodně a záplavy (v květnu především severní Moravu a Slezsko, dále také Polsko, Slovensko a Maďarsko; v srpnu pak přišla povodeň na Lužické Nise, která zasáhla severní Čechy, konkrétně Liberecký a Ústecký kraj, dále německé Sasko, a také jihozápadní Polsko). Druhá a absolutně nejvyšší hodnota za sledované období a typ povodně připadá na rok 2013 a přelom května a června, kdy zejména do středních Čech přišla první vlna, následovaná druhou vlnou na severozápadě a severovýchodě Čech, později také v jižních Čechách a třetí odtoková vlna, která proběhla ke konci června v severočeských horských oblastech Krkonoš, Jizerských hor a na území Českomoravské vrchoviny. Synoptickou příčinou povodní roku 2013 dle zprávy ČHMÚ byla tlaková níže, která se vyskytovala nad střední Evropou a přinášela nad oblast Čech, Saska, Bavorska a Rakouska intenzivní srážky postupující na okluzní frontě od severu k jihu.
Výrazně vyšší odlišnou hodnotu od ostatních let ve sledovaném období má u typu tíha sněhu rok 2006, kdy od ledna zasáhla sněhová kalamita v podstatě všechny kraje ČR.
Zdroje dat:
SDG DATA, MŽP zde.
CENIA zde.