Dostupné územní třídění (členění) |
ČR, EU |
Časová řada |
2016-2022 |
Zdroj dat |
Eurostat, OECD |
Výzkum a vývoj (VaV), jako součást vědy a technologií, představuje klíčový hybný prvek zvyšování produktivity, ekonomického růstu, zaměstnanosti, udržitelného rozvoje a sociální soudržnosti. Mezi základní charakteristiky sledované v oblasti statistiky celkových výdajů na VaV patří původ finančních zdrojů určených na provádění VaV. V případě indikátoru B02 se jedná o výdaje na VaV ve vládním (GOVERD) a vysokoškolském (HERD) sektoru financované z tuzemských podnikatelských zdrojů. Podrobnosti k metodice sběru a zpracování dat jsou uvedeny zde.
Vývoj výdajů na VaV z domácích podnikatelských zdrojů podporujících vládní a vysokoškolský sektoru v České republice sledujeme v níže publikovaném Dashboardu D1 postupně na Grafech G1 a G4. Podpora vládního výzkumného sektoru ze strany podnikatelů v dlouhodobém horizontu spíše klesá. V ročním průměru se pohybuje okolo 22 mil. EUR, což představuje cca 3,4 % celkových výdajů na VaV ve vládním sektoru (viz Grafy G2 a G3). O něco lépe je na tom, co se týká podnikatelské podpory, výzkum ve vysokoškolském sektoru, i když dlouhodobě také spíše mírně klesá. Nicméně, co se týká ročních průměrů, tak v absolutních hodnotách dosahují hodnoty cca 35 mil. EUR a co se týká podílu na financování, jedná se ročně o cca 4,3 % celkových výdajů na VaV (viz Grafy G5 a G6), tj. o bezmála 1 % více, než ve vládním výzkumném sektoru.
Srovnáme-li ukazatele GOVERD a HERD u ČR a u silných inovátorů EU[1] (viz Grafy G2, G3, G5 a G6), pak platí, že se Česká republika v tomto srovnání podle podílu na financování v oblasti podnikatelské podpory výzkumu ve vládním (GOVERD) a vysokoškolském (HERD) sektoru nachází dlouhodobě pod průměrem, resp. v průměru, silných inovátorů EU.
[1] Státy EU se silným inovačním potenciálem dle EIS 2024: Belgie, Rakousko, Irsko, Lucembursko, Německo, Kypr, Estonsko a Francie.