|
Dostupné územní třídění (členění) |
ČR, EU |
|
Časová řada |
2005 - 2020* |
|
Zdroj dat |
ČSÚ |
Mezinárodní organizace jako je Evropská komise nebo OECD často ve svých statistických výstupech v oblasti měření inovačních aktivit a technologické vyspělosti jednotlivých ekonomik využívají klasifikaci zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti jeho jednotlivých odvětví. Podle této klasifikace se zpracovatelský průmysl dělí na odvětví s vysokou (high-tech), středně vysokou (medium high-tech), středně nízkou (medium low-tech) a nízkou (low-tech) technologickou náročností.
Definice a vymezení high-tech sektoru a Klasifikace zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti jsou uvedeny na odkaze: https://www.czso.cz/csu/czso/high_tech_sektor.
Přidaná hodnota jsou výkony včetně obchodní marže snížené o spotřebované nákupy a služby. Přidaná hodnota na zaměstnance (přepočtený počet) je vypočtena dělením přidané hodnoty průměrným evidenčním přepočteným počtem zaměstnanců. Pokud se v sektoru high-tech zaměříme na přidanou hodnotu na zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu a ve službách, pak v roce 2020 jednoznačně nejvyšší přidanou hodnotu vykazují Audiovizuální činnosti (59+60) 3 824 tis. Kč, Informační činnosti (63) 1 894 tis. Kč, Činnosti v oblasti poskytování ICT služeb (61+62) 1 867 tis. Kč a Farmaceutický průmysl (21) 1 526 tis. Kč (viz Graf A03a).
Srovnáme-li přidanou hodnotu na zaměstnance v high-tech službách u ČR a u některých silných inovátorů EU[1] (viz Graf A03b), pak platí, že Rakousko, Německo i Francie vykazují prakticky dvounásobnou hodnotu oproti ČR.
* ČSÚ označuje zdrojová data podílu na průměrném evidenčním počtu zaměstnanců přepočteném v tis. € v roce 2020 za předběžná. (Stav v prvním čtvrtletí 2024).
[1] Státy EU se silným inovačním potenciálem dle EIS 2022: Rakousko, Německo a Francie.
