Zajištění dostupné kvalifikované pracovní síly je klíčovou podmínkou pro úspěšný rozvoj hospodářství, inovačního ekosystému i pro rozvoj a zlepšování výkonnosti veřejného výzkumu a vývoje. Pro dostatek kvalifikovaných lidí je nutné mít kvalitní a fungující vzdělávací systém, který reaguje na aktuální trendy (technologické i společenské), a také umí reagovat na potřeby trhu práce. Problematika lidí a jejich dovedností je primárně řešena v sektorových strategiích jakožto jejich nedílná součást. V této kapitole uvedené cíle, nástroje a opatření v oblasti vzdělávání jsou vázány zejména na Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a na Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol 2021+ na období od roku 2021. Národní RIS3 strategie má pro oblast vzdělávání pouze doporučující charakter a věnuje se pouze dílčím aspektům ve vzdělávání v oblastech relevantních pro poslání Národní RIS3 strategie. Národní RIS3 strategie se zaměřuje pouze na ty aspekty dovedností, které korespondují s jejím cílem, tj. s koncentrací finančních prostředků na ty prioritní oblasti, jejichž podpora přinese konkrétní posun směrem k vyšší konkurenceschopnosti a které jsou kontinuálně konfrontovány s potřebami ekonomiky a společnosti prostřednictvím EDP. Jednotlivé strategie, zejména NP VaVaI, Strategie vzdělávací politiky 2030, Strategie podpory MSP, Strategický rámec politiky zaměstnanosti 2030, Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 a další, vytvářejí širokou základnu podmínek, které musí být primárně splněny, aby mohla Národní RIS3 své cíle realizovat. V oblasti vzdělávacího systému se podpory navázané na Národní RIS3 strategii budou soustředit například na rozvoj STEAM, zelených a digitálních dovedností nebo na inovace a kreativitu ve vzdělávání.
Pro tuto klíčovou oblast změn byly stanoveny následující cíle:
Strategický cíl: C. Zvýšení dostupnosti kvalifikovaných lidí pro výzkum, vývoj a inovace
Tento strategický cíl by měl vést k modernizaci vzdělávacího systému pro počáteční vzdělávání, k rozvoji systému dalšího vzdělávání zejména s ohledem na rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání a ke zvýšení odborného potenciálu lidí ve výzkumných organizacích.
Tento strategický cíl je monitorován pomocí těchto indikátorů.
C 1 Zlepšení schopnosti vzdělávacího systému připravovat lidi pro výzkum, vývoj a inovace
Tento cíl se zaměřuje zejména na podporu modernizace (a digitalizace) systému počátečního vzdělávání s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí žáků a studentů relevantních pro dlouhodobé uplatnění v ekonomice a společnosti 21. století, a to jak na trhu práce, tak v samostatném podnikání.
C 2 Rozvoj dovedností pro chytrou specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání
Tento cíl se zaměřuje na rozvoj flexibilních forem vzdělávání, a to včetně potřebného zvýšení jejich dostupnosti a zároveň relevance (tj. aby bylo vzdělávání dostupné v těch oblastech, kde je současně na trhu práce poptávka). S tím souvisí nutná podpora odborného vzdělávání zaměstnanců podnikové i veřejné sféry v oblasti dovedností pro zavádění nových technologií, digitální a zelenou průmyslovou transformaci a inteligentní specializaci formou změny i zvyšování kvalifikace (re-skilling, up-skilling). Podporováno bude také rozvíjení všech dovedností potřebných pro podnikání, a to včetně tržních kompetencí a obecně rozvíjení podnikatelského nastavení a stylu myšlení a podpora podnikatelských aspirací.
C 3 Zvýšení potenciálu a motivace pracovníků ve výzkumných organizacích
Tento cíl se zaměřuje na zajištění a udržení kvalitních výzkumníků, kteří jsou podmínkou pro zvyšování kvality a výkonnosti celého systému veřejného výzkumu. K tomu je potřeba zlepšovat institucionální prostředí ve výzkumných organizacích a zlepšovat tak podmínky práce výzkumníků. Stejně tak je potřeba pracovat na zvýšení internacionalizace prostředí výzkumných organizací (ve smyslu zapojení do mezinárodní spolupráce a výzkumných projektů, ale také ve smyslu zvýšení počtu zahraničních výzkumníků u nás). K tomu je také nutné vytvořit vhodné podmínky a prostředí (např. komunikací v angličtině, existencí tzv. welcome office, konkurenceschopnými platovými podmínkami apod.) a také výzkumné instituce i samotné výzkumníky k rozvoji internacionalizace motivovat.
