Období 2021-2027
Celkově nejvyšší finanční podpora z operačních programů (CZV – celkové způsobilé výdaje) doposud směřuje na podporu zvýšení kvality a společenské relevance veřejného výzkumu (19,3 mld. Kč, což představuje cca 38 % CZV).
Pokud se zaměříme na rozložení zdrojů podpory na jednotlivé specifické cíle, pak doposud nejvyšší je finanční podpora z příspěvků EU (13,4 mld. Kč, cca 39 % ze všech dotací EU), která směřuje na podporu zvýšení kvality a společenské relevance veřejného výzkumu. Do této oblasti směřuje také nejvyšší finanční podpora z národních veřejných zdrojů (5,8 mld. Kč, cca 54 % ze všech národních veřejných zdrojů). Národní soukromé zdroje se zatím nejvíce zaměřují na posílení inovační výkonnosti stávajících firem a na reakci na průmyslovou transformaci a technologické a společenské změny (4,1 mld. Kč, cca 67 % národních soukromých zdrojů ČR).
Z pohledu operačních programů platí, že Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) doposud nejvíce podpořil inovační výkonnost firem (8,2 mld. Kč, cca 67 % celkové podpory OP TAK), Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) kvalitu a společenskou relevanci veřejného výzkumu (19,3 mld. Kč, cca 66 % celkové podpory OP JAK) a Integrovaný regionální operační program 21-27 (IROP 21-27) digitalizaci a využití nových technologií ve veřejné sféře (8,9 mld. Kč 100 % celkové podpory IROP 21-27).
Podrobnosti ke specifickým cílům Národní RIS3 strategie 2021-2027 jsou uvedeny zde.
D1 Specifické cíle RIS3 2021-2027
Období 2014-2020
Celkově nejvyšší finanční podpora z operačních programů (CZV – celkové způsobilé výdaje) směřovala do výzkumných, vývojových a inovačních kapacit podniků (54,1 mld. Kč, cca 32 % CZV).
Pokud se zaměříme na rozložení zdrojů podpory na jednotlivé specifické cíle, pak nejvyšší je finanční podpora z neveřejných zdrojů, která směřovala na podporu výzkumných, vývojových a inovačních kapacit podniků (33,5 mld. Kč, 61 % ze všech neveřejných zdrojů), kam také směřovalo nejvíce dotací EU (20,6 mld. Kč, 21 % ze všech dotací EU). Nejvíce veřejných zdrojů ČR bylo směřováno na podporu dlouhodobého rozvoje kvalitních výzkumných pracovišť (3,3 mld. Kč, 26 % ze všech veřejných zdrojů ČR).
Z pohledu operačních programů platí, že Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) se nejvíce zaměřil na podporu výzkumných, vývojových a inovačních kapacit podniků (54,0 mld. Kč, cca 56 % celkové podpory OP PIK), Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) na podporu dlouhodobého rozvoje kvalitních výzkumných pracovišť (17,8 mld. Kč, 32 % celkové podpory OP VVV), Integrovaný regionální operační program (IROP) na zvýšení kapacity a kvality veřejné ICT infrastruktury (4,3 mld. Kč, 36 % z IROP), Operační program PRAHA – PÓL RŮSTU ČR (OP PPR) na spolupráci výzkumných organizací a firem (750 mil. Kč, 34 % z OP PPR) a Operační program Zaměstnanost (OP Z) na řešení komplexních společenských výzev (1,0 mld. Kč, 100 % celkové podpory OP Z).
Podrobnosti ke specifickým cílům Národní RIS3 strategie 2014-2020 jsou uvedeny zde.
