V článku ze 4. listopadu minulého roku Living labs z celého světa se letos potkaly v rumunském Temešváru | RIS3 jsme informovali o tématu živých laboratoří (anglicky living labs, dále rovněž LL) a účasti NRIS3 týmu na výroční konferenci Evropské sítě živých laboratoří ENOLL v rumunském Temešváru koncem září tohoto roku.
Živé laboratoře jsou důležitou součástí inovačních infrastruktur (viz článek z 2.9. Stav inovačních infrastruktur v regionech ČR – důvod k radosti či obavám? | RIS3) a patří jim hlavní pozornost NRIS3 týmu, který se snaží o propagaci této formy vývoje a testování nových inovací v českém prostředí.
Podle dosavadního průzkumu RIS3 týmu CzechInvest funguje v ČR asi šest živých laboratoří, které se takto oficiálně označují. Z toho jsou tři fungující a tři v počáteční fázi, geograficky hlavně v Brně, Praze, Ostravě, ale například i v Klatovech. Vedle toho existuje několik dalších institucí, které jsou členy národních i mezinárodních projektů živých laboratoří, celkem tedy asi deset živých laboratoří. Mohou však existovat i další, které se jako živé laboratoře neoznačují, ale podle tohoto formátu fungují a o nichž zatím nevíme.
Z důvodu více téma zviditelnit a oslovit hlavní aktéry a zájemce o tuto problematiku uspořádal CzechInvest ve spol. s MPO dne 31.10.2024 seminář s názvem Living labs: praxe a příležitosti pro rozvoj inovačních ekosystémů v ČR.
Seminář byl rozdělen do 3 částí, kde první část věnovanou zahraničním zkušenostem zahajovala ředitelka sítě ENOLL, paní Martina Desolle. Síť má 165 členů a 500 certifikovaných živých laboratoří. Zdůraznila, že ŽL nejsou uzavřené projekty, ale proces a soubor metodik a přístupů. Výhodou členů je zapojení do pracovních skupin či možnost vyhledání partnerů do mezinárodních projektů. Navázala na ní Kaisa Spilling z organizace Forum Virium. Ta v Helsinkách řídí jak projekty živých laboratoří v oblasti smart cities, tak i městský „Innovation district“.
Ve druhé části se představili zástupci českých živých laboratoří v oblastech jako smart city a mobilita, zdraví a životního prostředí či regionálních potravin. Z těch, které fungují již několik let to byli Brno Living Lab při RECETOX Masarykovy univerzity v Brně, Living Lab Praha při Power HUB, LIVERUR Pošumaví z Klatovska. Z připravovaných pak Living Lab BVV Brno. Zástupce 4 živých laboratoří v oblasti energetiky, mobility nebo sociální sféry vznikajících v projektu REFRESH realizovaný VŠB TU Ostrava a MSIC se omluvili.
Z informací lze zmínit např. možnost využití EIT programů pro financování LL, spolupráci s městem či krajem (Říčany), zkušenost s projektem HorizonEurope a iniciace LL jako nezisková organizace ve venkovském prostředí, LL jako fyzická infastruktura i bez ní nebo metoda agilního pilotování.
V bloku věnovaném finančním nástrojům na podporu LL jsme se např. od zástupce agentury API dozvěděli, že program OP TAK Služby infrastruktury je pro LL v současné podobě vhodný jen částečně, ale lze jednat o úpravě podmínek v budoucnu. Technologické centrum Praha informovalo o programu HorizonEurope, kde je na LL pamatováno v řadě podprogramů a výzev zaměřených zejména na téma misí a řešení celospolečenských problémů (klimatické změny, bezpečnost, půda). Cílem je zde podpořit až 100 LL do roku 2030. Na závěr proběhla panelová diskuse, kde jsme položili otázku, zda přednášející vidí smysl v LL pro ČR a jaký.
Závěrem bylo usnesení, že ve spolupráci CzechInvestu a MPO vznikne diskusní platforma aktérů a zájemců o LL pro sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe v této oblasti. Ve spolupráci s dalšími resorty budeme hledat širší možnosti financování projektů LL. V první půli příštího roku pak zástupci ENOLL přijedou osobně do ČR, aby uspořádali informační den věnovaný jak významu a vysvětlení konceptu LL, tak i výhodách členství v ENOLL nebo konzultacím konkrétních projektů a záměrů.
Autoři: Jakub Hruška, Barbora Kočová, RIS3, CzechInvest
