Stav inovačních infrastruktur v regionech ČR – důvod k radosti či obavám?
V průběhu března až května vyjel národní RIS3 tým do všech krajů ČR za regionálními RIS3 týmy. Součástí vždy přátelských a věcných jednání bylo také téma tzv. inovačních infrastruktur (dále jen „inostruktur“ nebo „ino-infrastruktur“), jejich aktuální stav, spolupráce a zapojování do RIS3 aktivit.
Ino-infrastruktury jsou instituce a organizace, které podporují vznik a rozvoj začínajících firem, start-upů a spin-off společností, a patří mezi ně např. podnikatelské inkubátory, akcelerátory, vědecko-technické (VTP) a technologické parky, coworkingová centra, ale také otevřené dílny, testovací centra, living laby a další.
Již z dřívějších analýz a také „Metodiky rozvoje inovačních infrastruktur“ zpracované Mgr. Reném Samkem, vedoucím odboru inovací agentury CzechInvest, z r. 2022 vyplynuly dva klíčové závěry. První, že řada existujících inostruktur, zejména soukromých podnikatelských inkubátorů neplní svou roli při inkubaci a poskytování prostor či služeb začínajícím podnikům, a za druhé, že chybějí oborově „chytře“ specializované VTP parky a inkubátory tak, jak je to běžné v zahraničí. Technicky zaměřené start-upy, zejména v oblastech jako biotechnologie a farmacie, robotika, pokročilé materiály apod. přitom potřebují kromě kancelářských prostor především laboratoře, čisté prostory a dílny a s tím spojené služby a kontakty.
V rámci jednotlivých návštěv nás proto zajímaly jednak tyto specializované inostruktury, zejména ty, které jsou v souladu se Smart Specialisation Strategy (RIS3) koncepcí krajů, ale také jejich vzájemná spolupráce a zapojování do různých aktivit a akcí plánovaných v regionálních RIS3 strategiích a akčních plánech.
Z průzkumu vyplynula následující zjištění:
Specializace
Specializované ino-infrastruktury se v krajích téměř nevyskytují. Výjimkou jsou kupříkladu biotechnologicky zaměřené brněnské inkubátory INMEC a INBIT provozované Jihomoravským inovačním centrem (JIC), částečně Jihočeský vědecko-technický park (JVTP), InnoCrystall s.r.o. se sídlem nedaleko středočeských Dolních Břežan nebo 4Medical Innovations v Ostravě. Ve zbylých krajích se inostruktury, zejména inkubátory a VTP parky, nespecializují. Přejí si být univerzální a poskytovat služby a prostory všem bez ohledu na obor. Většinou nabízejí ale jen kancelářské, coworkové a zasedací prostory. Mnohdy již bez původního inkubačního programu, tedy pouze komerční pronájem. Důvodem chybějících specializovaných prostor jsou vyšší pořizovací a provozní náklady a údajně malá poptávka ze strany start-upů.
Plány na specializaci
Plány na vybudování nových a specializovaných VTP parků a inkubátorů tu však jsou. Určité konkrétnější plány má např. hl. město Praha, která v současnosti vede diskuse, kde a jakou specializovanou inostrukturu (např. biotech) na území Prahy vybudovat. Podobné záměry mají Středočeský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj nebo Vysočina. Těmto záměrům pomáhají mimo jiné studijní cesty do zahraničních oborově zaměřených inostruktur, kde je možné nasbírat poznatky, know-how, inspiraci a pochopit smysl existence těchto zařízení a zázemí. Organizace těchto studijních cest je jednou z aktivit zaměřených na sdílení a přenos dobrých praxí realizovaných v projektu MPO, CzechInvestu a TAČRu „Systémová podpora implementace a řízení Národní RIS3 strategie 2023+“ spolufinancovaného z fondů EU (OP JAK).
Zapojování do RIS3 aktivit, stav a plány
Zapojování místních inostruktur do akcí a aktivit vycházejících z regionální RIS3 či akčního plánu se velmi různí. Typickým a častým koordinátorem v tomto případě bývají krajské RIS3 týmy a často krajem a městem provozovaná inovační centra, která s dalšími a menšími inostrukturami (typicky coworky, huby, VPT parky či inkubátory a otevřené dílny) spolupracují formou nabídky školení, poradenství, spolupráce v rámci dotačních projektů či jen komunikace a sdílení informací. Výjimečně bývají tyto „menší“ inostruktury součástí pracovních skupin či rad pro inovace. Téměř vždy vychází proaktivita a návrhy spolupráce od regionálního RIS3 týmu, což je logické, neboť od coworků a otevřených dílen nelze očekávat, že znají a sledují cíle regionální inovační strategie a oborových domén vzhledem k tomu, že vznikají většinou díky tzv. bottom-up nadšencům z řad laické veřejnosti.
Protože v řadě krajů není podobných inostruktur mnoho, zpravidla do 10, a z toho minimum inkubátorů a VTP parků, tj. relevantních partnerů schopných plnit RIS3 a nabízet příslušné služby, je mnohdy plnění RIS3 cílů opravdu jen na krajských RIS3 týmech a inovačních centrech.
Růst a spolupráce v rámci regionu
Ne všechny kraje podporují vznik a rozvoj dalších finančně a technicky náročnějších inostruktur typu inkubátorů a VTP parků v okolních obcích. Nenaplnily by jejich využití. Je však evidentní, že regionální RIS3 týmy si potřebnost zapojení inovačních infrastruktur do RIS3 aktivit uvědomují a začínají s dalšími subjekty v krajích více spolupracovat nebo dokonce iniciovat a budovat vlastní huby, inkubátory či dílny. Příkladem může být IN-HUB v Přerově fungující pod olomouckým inovačním centrem ICOK nebo TO-PINK v České Třebové spadající pod pardubický P.PINK, který se snaží aktivně spolupracovat se všemi cca 10 inostrukturami v kraji. Ústecký ICUK zase aktivně pracuje se všemi krajskými coworky a nabízí jim obsah školení pro jejich klienty, pomáhá výzkumným infrastrukturám s projekty nebo je naopak zapojuje do vlastních.
Dobudování sítě inostruktur
Jedinečným dobrým příkladem zapojení do RIS3 a spolupráce místních inostruktur je i Karlovarský kraj, kde i přes zdánlivě nízký výzkumně-inovační a průmyslový potenciál kraje, vedle sebe fungují a spolupracují soukromé inovační centrum INION a Krajská agentura rozvoje podnikání KARP směřující k vybudování krajského inovační centra a/nebo zapojení soukromé společnosti Plavírna, nabízející modulární kancelářské příp. dílenské prostory start-upům. 13 krajských inovačních center a rozvojových agentur snad brzy doplní i zvažované inovační centrum kraje Vysočina, čímž by byla národní síť inovačních infrastruktur kompletní. Role těchto jednotících inostruktur se léty prokázala jako velmi úspěšná a užitečná.
Nové typy inostruktur
Samostatným tématem je i zatím v ČR méně obvyklý typ inostruktury, a to tzv. živá laboratoř (living lab). V ČR víme o 3, které fungují a takto se prezentují (PowerHub v Praze, Brno Living Lab Recetox při Masarykově univerzitě v Brně a Living Lab Pošumaví) a tři nové (Firstlife UCEEB ČVUT v Praze, projekt REFRESH při VŠB TU Ostrava a MSIC Moravskoslezské kraji a BVV Living Lab v Brně) jsou intenzivně v přípravě. Je možné, že jsou i další, o kterých dosud nevíme. Řada krajů o tomto typu inostruktury slyšela poprvé, ale s o to větším zájmem dozvědět se více. K tomuto tématu připravujeme samostatný článek a seminář, který proběhne 31.10.2024 v sídle CzechInvestu s možností on-line účasti.
Závěrem
Návštěvy krajů ukázaly, že se situace v oblasti rozvoje krajských inostruktur a práce s nimi lepší, kraje své lokální inostruktury mají zmapované a spolupracují s nimi. Nicméně pro specializované inostruktury bude třeba pomoci jednak z národní úrovně při vyhodnocení, kde a které specializované inostruktury by měly největší potenciál a význam vzniknout (nemá smysl je budovat v každém kraji), ale také ve finanční podpoře krajů i státu a větší stimulaci podnikavosti v doménách krajské a národní RIS3. Stát by přitom měl lépe ohlídat plnění podmínek dotačních programů na budování inostruktur, typicky podnikatelských inkubátorů a VTP parků tak, aby sloužily svému účelu, tj. inkubovat start-upy.
Autor: Jakub Hruška (manažer rozvoje inovačních infrastruktur, CzechInvest) a kol.
Fotogalerie
