Data ČSÚ zaměřená na statistiku výzkumu, technologií a inovací v regionálním členění byla v řadě případů zpracována jako experimentální. Interpretovat a hodnotit tyto ukazatele v krajském a okresním srovnání je potřeba se širším povědomím (situace na trhu práce, nabídka vzdělávacích možností, dostupná výzkumná a vývojová infrastruktura apod.).
Mezi další charakteristiky, které je nutno sledovat v kontextu personálních kapacit a především finančních zdrojů vstupujících do výzkumných a vývojových činností, patří jednorázová opatření mající přímý vliv na zjištěné hodnoty, jako byla např. výstavba nových výzkumných center či změna metodiky hodnocení výzkumné činnosti, která se projevila v počtu podaných patentových přihlášek či zapsaných užitných vzorů ve vysokoškolském sektoru v některých krajích. A dále skutečnost, že Česká republika patří mezi menší státy (stejně jako například Finsko, Rakousko, Slovinsko či Maďarsko), kde hraje významnou roli koncentrace personálních kapacit a finančních prostředků určených na výzkum, vývoj a inovace do několika málo subjektů ve vybraných krajích.
Data ČSÚ zaměřená na statistiku výzkumu, technologií a inovací v regionálním členění a podrobnější informace zaměřené na problematiku monitoringu krajských RIS3 strategií jsou uvedeny na odkaze: Krajský monitoring RIS3.
