Ohlédnutí za 2. ročníkem konference Moderní technologie v lázeňství, Karlovy Vary
V pondělí 15. dubna 2024 se konala v Karlových Varech v pořadí již druhá konference na téma Moderní technologie v lázeňství, jejímiž tématy byly nejnovější trendy v oblasti lázeňství a balneologie. Akce proběhla v krásném prostředí karlovarských Císařských lázní.
Nabitý celodenní program obsahující téměř dvacet přednášek a dvě panelové diskuze přilákal více než dvě stovky pozvaných hostů a účastníků konference. Jednotliví prezentující se až na výjimky střídali ve svých desetiminutových vstupech.
V úvodu akce pozdravili a přivítali přítomné auditorium hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek spolu s primátorkou města Karlovy Vary Andreou Pfeffer Ferklovou a poradce ministryně pro vědu, výzkum a inovace Rudolf Pečinka.
Otevírající prezentace konference (keynotes) patřila paní Rut Bízkové, předsedkyni správní rady ISFOR z.ú., Institutu pro Společnost 4.0, která vyzdvihla výzvy a příležitosti karlovarského regionu. Vybudováním silné základny regionálně specifického, především balneologického výzkumu by se Karlovy Vary mohly prosadit jako iniciátor regionálních a územních inovací. Navrhla vytvoření ekonomicky a společensky silného regionu karlovarsko-ústecko-sasko-bavorského, který by se tak mohl stát „meltingpotem" národů s odkazem na historii, současnost i potenciální atraktivitu regionu. Z hlediska struktury cizinců na Karlovarsku jsou aktuálně nejvíce zastoupeni především občané Ukrajiny, Vietnamu a SRN. Region by se tak mohl stát „domovem pro všechny“. Připomněla dále, že vzhledem k vývoji počtu studentů a vysokých škol, není reálné vybudovat v Karlovarském kraji další vysokoškolskou instituci.
Následovala prezentace paní Aliny Huseynli, ředitelky Institutu lázeňství a balneologie, v. v. i., v níž se věnovala transformaci Karlovarského kraje prostřednictvím podpory výzkumu, vývoje a inovací v oblasti lázeňství a balneologie. Zdůraznila, že spojení tradičního lázeňství s nejnovějšími technologiemi je nejen žádoucí, ale z dlouhodobého hlediska také klíčové. Představila také úspěšně schválený návrh projektu podávaného v rámci výzvy OP ST na vznik, fungování a rozvoj Centra lázeňského výzkumu, který by měl startovat v květnu 2024. Hlavním cílem projektu je vybudování prostředí a infrastruktury pro realizaci vědecko-výzkumných aktivit v oblasti lázeňství a balneologie s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k hospodářskému růstu Karlovarského kraje. Vedlejšími cíli, které logicky navazují na celkový záměr projektu, jsou například vytvoření nových pracovních míst ve výzkumu pro obyvatele kraje, zvýšení atraktivity Karlovarského kraje jako destinace pro health tourism prostřednictvím efektivního marketingu a propagace nových výzkumných výsledků a inovací v oblasti lázeňství a balneologie, zvýšení znalostí a kompetencí obyvatel regionu prostřednictvím cílených vzdělávacích programů zaměřených zejména na oblast lázeňství a balneologie nebo vytvoření společné regionální základny a rozvoj dlouhodobého strategického partnerství ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem. Vše dohromady by mělo pomoci a přispět ke zlepšení kvality života obyvatel Karlovarského kraje.
V první panelové diskuzi na téma Využití moderních technologií v lázeňské léčbě, kde diskutovali Aleš Příhoda reprezentující Royal Spa, a.s. a z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, Josef Ciglanský z odborné sekce Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje za oblast Cestovního ruchu, lázeňství a zdravotnictví, Konstantin Novikov z VR medical s.r.o. a Zdeněk Kubeš, výkonný ředitel BTL zdravotnická technika, a.s. Po této diskusi vystoupla se svým příspěvkem Patricie Hloušková z Institutu lázeňství a balneologie a naznačila, jak mohou moderní technologie ve spojení se vzděláváním přispět ke kvalitnímu a udržitelnému lázeňství a jaké vzdělávací materiály a aktivity (workshopy, semináře, přednášky, terénní exkurze, online balneologické informační centrum a další) iLab připravuje. Aleš Příhoda, Royal Spa, a.s. a Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze prezentoval výhody stakeholderského přístupu v zavádění moderních technologií v lázeňství nebo Radek Lauryn ze společnosti LAURYN s.r.o., který se věnoval elektronizaci vedení klientských dokumentů v lázeňských zařízeních.
V odpolední části programu měli účastníci konference možnost vyslechnout mimo jiné příspěvky na témata moderních technologií využívaných při léčbě úplavice cukrové 2. typu, který přednesl Ladislav Špišák z Institutu lázeňství a balneologie, v. v. i. nebo nových technologiích pro intenzivní rehabilitaci v Lázních Bělohrad, které představila Kateřina Macháčková z Lázní Bělohrad, a.s., či přínosu integrace telemedicínských dat do lázeňského systému v léčbě dětí s diagnózou úplavice cukrové 1. typu, o čemž hovořila Jana Sivíčková z Léčebných lázní Kynžvart, SPO. Zazněla také témata a přednášky z oblastí využití telemedicíny nebo virtuální reality.
Před druhou panelovou diskusí, která se věnovala významu výzkumu a vývoje v oblasti lázeňství pro další rozvoj Karlovarského kraje, ještě Jarmila Chvojanová, ředitelka regionální kanceláře Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest pro Karlovarský kraj ve svém vstupu připomněla, jakým způsobem a podporou CzechInvest pomáhá podnikatelům a podnikatelkám k úspěchu a rozvoji zejména aktuálním projektem Technologické inkubace. Jeho cílem je najít a podpořit 250 inovativních technologických firem a rozvíjet startupový ekosystém v sedmi progresivních sektorech důležitých pro ekonomický rozvoj a konkurenceschopnost Česka, kterými jsou: pokročilé materiály a technologie, umělá inteligence, kreativní průmysly, EcoTech, mobilita, kosmické technologie a Tech4Life. Poté přednesla Radka Murasová, Inovační centrum INION, z.ú., inspirativní přednášku o úloze inovací v posilování konkurenceschopnosti lázeňství, které přispívají k lepší personalizaci služeb a zvyšování spokojenosti klientů. V kontextu všech těchto výzev zdůraznila a považuje za zásadní, aby se aktéři v lázeňského sektoru nejen adaptovali na současné změny, ale aktivně vyhledávali a implementovali inovace, které povedou k udržitelnému růstu a rozvoji. Takový proces však dle Murasové vyžaduje nejen investice do nových technologií a metod, ale také kulturu otevřenosti, učení se a spolupráce mezi různými subjekty, které se zabývají sektorem lázeňství. V závěru vyzvala k vytvoření lázeňského klastru v duchu společného konání a využití výzev a příležitostí ve prospěch českého lázeňství.
Po skončení odborné části konference v samotném závěru se zájemci měli možnost seznámit s ukázkou technologií a v komentované prohlídce si prohlédnout budovu Císařských lázní.
Fotogalerie
