Národní RIS3 strategie v kontextu Evropského inovačního rámce 2024

Evropský srovnávací inovační rámec (European Innovation Scoreboard – EIS) měří inovační výkon zemí pomocí složeného indikátoru, souhrnného inovačního indexu (SII), který zahrnuje 32 základních ukazatelů, které sdružuje do dvanácti hlavních okruhů popisujících čtyři hlavní oblasti inovačního prostředí:

1. Rámcové podmínky pro inovace,
2. Financování inovací,
3. Inovační aktivity, 
4. Dopady inovací.

Evropský srovnávací inovační rámec (EIS) může napomoci veřejným politikám posoudit oblasti související s inovacemi, do kterých potřebují soustředit své úsilí tak, aby mohlo dojít ke zvýšení inovační výkonnost s ohledem na národní socioekonomický kontext. Výsledky EIS mohou pomoci odhalit které dimenze národních inovačních ekosystémů jsou zvláště slabé nebo silné, a tak by měly být předmětem pozornosti politiků.

EIS kategorizuje členské státy do čtyř inovačních skupin na základě jejich skóre:

• Leader – inovační lídři (výkon nad 125 % průměru EU),
• Strong – silní inovátoři (výkon nad 100 % až do 125 % průměru EU),
• Moderate – mírní inovátoři (výkon nad 70 % až do 100 % průměru EU),
• Emerging – slabí inovátoři (výkon pod 70 % průměru EU).

EIS 2024 hodnotí Českou republiku jako mírného inovátora (viz Graf 1) s výkonem na úrovni cca 90 % průměru EU, přičemž inovační potenciál ČR stále roste a blíží se průměru EU a inovačnímu potenciálu silných inovátorů EU. Nicméně, pokud bude nárůst hodnoty inovačního indexu pokračoval dosavadním tempem, zařadí se Česká republika mezi silné inovátory EU ne dříve, než po uplynutí nejméně 15 let (viz Country profile). 

Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR 2021–2027 (Národní RIS3 strategie) zajišťuje promyšlené a účelné zacílení evropských, národních i regionálních prostředků na podporu orientovaného a aplikovaného výzkumu a inovací a směřuje tuto podporu do vybraných prioritních oblastí, které mají vysoký potenciál pro vytváření dlouhodobé konkurenční výhody ČR založené na využívání znalostí a na inovacích. Identifikace a rozvíjení těchto perspektivních oblastí, tedy „inteligentní specializace“, staví na silných stránkách ČR a jednotlivých krajů. Usiluje o cílené „chytré“ využívání unikátní kombinace příležitostí, které nabízí naše hospodářské zázemí a výzkumné a inovační kapacity. Prioritní oblasti RIS3 jsou definovány v rámci úzké spolupráce mnoha subjektů zastupujících veřejnou, výzkumnou a aplikační sféru (Entrepreneurial Discovery Proces (EDP) - proces objevování nových podnikatelských příležitostí).

Obrázek 1 – Základní koncept Národní RIS3 strategie

​​​

Národní RIS3 strategie mimo jiné nástroje využívá také vybrané indexy EIS v rámci monitoringu a hodnocení jejího dopadu na inovační ekosystém České republiky.

Relativně silné inovační oblasti ČR

Podle EIS 2024 je Česká republika relativně silná mimo jiné v následujících inovačních oblastech:

• Non-R&D innovation expenditures – tento index zahrnuje výdaje na inovace mimo výzkum a vývoj, jako procento celkového obratu firem. Jedná se zejména o výdaje na investice do vybavení a strojů, výdaje na získávání patentů a licencí apod.

• Individuals with above basic overall digital skills – jedná se o procentní podíl jednotlivců v populaci ve věku 16-74 let, kteří vykazují nadstandardní digitální dovednosti. Jedná se o složený index založený na vybraných činnostech vykonávaných jednotlivci na internetu během předchozích 3 měsíců ve čtyřech specifických oblastech (práce s informacemi, schopnost komunikace, přístup k řešení problémů a schopnost vytvářet nový obsah).
• Public-private co-publications – index zachycuje vazby mezi veřejným a soukromým výzkumem, zohledňuje aktivity zaměřené na spolupráci mezi výzkumnými pracovníky z obchodního sektoru a výzkumnými pracovníky veřejného sektoru, jejichž výsledkem jsou akademické publikace. Počet těchto publikací je pak vztažený na milion obyvatel dané země, ve které byly tyto publikace vydány.  

Srovnáme-li umístění ČR a silných inovátorů EU dle EIS 2024, a to meziročně podle žebříčku EIS 2023 a 2024 (viz Graf 2) v inovačních oblastech, ve kterých je Česká republika v rámci EIS 2024 hodnocena jako relativně silná, pak platí, že se ČR u indexu zahrnujícího výdaje na inovace mimo výzkum a vývoj opakovaně drží na první příčce pomyslného hodnotového žebříčku EU. Významný pokrok učinila Česká republika také v oblasti nadstandardních digitálních dovednosti, což dokazuje meziroční srovnání, kdy se ze sedmého místa pomyslného hodnotového žebříčku EU posunula na místo druhé. EIS 2024 sice hodnotí ČR jako silné v oblasti počtu akademických publikací vzniklých ve spolupráci výzkumných pracovníků z obchodního a veřejného sektoru, nicméně, pokud provedeme srovnání ČR a silných inovátorů EU pak platí, že ČR se v počtu akademických publikací opakovaně nachází na předposledním místě pomyslného hodnotového žebříčku EU, mírně nad průměrem EU.

Relativně slabé inovační oblasti ČR 2024

Jak již bylo výše uvedeno, inovační výkonnost ČR stále zaostává za průměrem EU. Nejslabšími místy se pak dle EIS 2024 jeví následující inovační oblasti:

• Intellectual assets – v oblasti duševního vlastnictví se jedná zejména o nízký počet mezinárodních patentových přihlášek podaných u Evropského patentového úřadu (patentové přihlášky PCT).
• Job-to-job mobilita pracovníků ve vědeckých a technických profesích (HRST) – mobilita pracovníků v oblasti vědy a techniky sleduje pohyb mezi jednotlivými pracovními místy v průběhu roku (zahrnuje obyvatelstvo v produktivním věku 25-64 let). Nízká mobilita kvalifikovaných pracovníků negativně ovlivňuje míru znalostí, které jsou jednou z klíčových hnacích sil inovací. Jedná se o jednu z dimenzí složeného indexu posuzujícího vazby v inovačním ekosystému ve třech oblastech: spolupráce mezi inovujícími firmami, spolupráce mezi soukromým a veřejným výzkumným sektorem a mobilita lidských zdrojů ve vědeckých a technických profesích.
• Population with tertiary education – index sleduje počet obyvatel ČR s dosaženým terciárním vzděláním (lidé ve věku 25-34 let s ukončeným vysokoškolským vzděláním). Jedná se o část složeného indexu zaměřeného na lidské zdroje (human resources), který navíc sleduje také absolventy doktorského studia v přírodovědných, technických, inženýrských a matematických oborech (STEM) a populaci ve věku 25-64 let zapojenou do aktivit celoživotního vzdělávání.

Srovnáme-li umístění ČR a silných inovátorů EU, tentokráte v inovačních oblastech, ve kterých je Česká republika v rámci EIS 2024 hodnocena jako relativně slabá (viz Graf 2), pak platí, že se ČR také mezi silnými inovátory EU ocitá ve všech těchto oblastech až na posledních stupních pomyslného hodnotového žebříčku EU. Přičemž u indikátoru patentové přihlášky PCT došlo meziročně k propadu o jednu příčku.

Výsledky EIS 2024 poukazují na některé nedostatky inovační výkonnosti České republiky, které se zejména týkají oblasti duševního vlastnictví (nízký počet mezinárodních patentových přihlášek), inovačního ekosystému (nízká mobilita kvalifikovaných pracovníků) a samotného lidského kapitálu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (nízký počet obyvatel ČR s dosaženým terciárním vzděláním). Jak již bylo výše uvedeno, inovační výkonnost ČR za průměrem EU zaostává, a pokud se nenajde dostatečně silný impuls, který by posílil ČR v inovačních oblastech, ve kterých prokazatelně zaostává, nelze v dohledné době očekávat, že se zařadí mezi silné inovátory EU. Jedná se o velmi komplikovanou záležitost, kterou nelze změnit snadno. Nicméně tým Národní RIS3 strategie se ve spolupráci s poskytovateli snaží nastavit výzvy a veřejné soutěže v programech podpory tak, aby příjemci podpory byli při realizaci svých výzkumných projektů motivováni i k řešení inovačních oblastí, ve kterých Česká republika zaostává.