Jaké jsou prioritní oblasti a výzvy pro ČR po roce 2025? Kam a jak má směřovat a cílit Národní RIS3 strategie v budoucím období?

Jaké jsou prioritní oblasti a výzvy pro ČR po roce 2025? Kam a jak má směřovat a cílit Národní RIS3 strategie v budoucím období?

Právě na tyto a další otázky se zaměřuje dokument s názvem Analýza výzev v oblasti šíření inovací a digitalizace a návrh zaměření priorit Národní RIS3 strategie po roce 2025, který zpracovalo Technologické centrum Praha (TCP) pro Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Studie analyzuje klíčové výzvy a technologické trendy, které formují a budou formovat českou společnost v následujících letech. Soustředí se na dlouhodobé megatrendy, výzkum a vývoj progresivních technologií a jejich vazbu na společenské výzvy. Výsledky analýzy slouží jako podklad pro připravovanou aktualizaci Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci (NRIS3). Studie je také podkladem pro definici dalších misí, které by mohly být zařazeny do této navazující strategie.

Podíváme-li se na vlastní strukturu analýzy, po úvodu následuje pět klíčových kapitol.

Nejprve jsou představeny identifikované velké společenské výzvy (VSV), kterým Česká republika již čelí nebo v blízké budoucnosti čelit bude. Snahou mimo jiné bylo, aby VSV odpovídaly společenským výzvám a misím zařazeným do rámcového programu Horizont Evropa. Jednotlivé výzvy a identifikované progresivní technologie jsou blíže popsány v příslušných kapitolách.

Třetí kapitola analyzuje trendy v progresivních technologiích a jejich vazby na identifikované VSV, dále vyhodnocuje trendy statní podpory projektů výzkumu a vývoje zaměřených na progresivní technologie a srovnání s trendy ve světě.  Následuje posouzení vývoje státní podpory v oblasti výzkumu umělé inteligence (AI) a jejích aplikací a zmiňuje, jaké jsou v ČR kapacity pro oblast takto zaměřeného výzkumu.

Nastupující trendy progresivních technologií jsou obsahem čtvrté kapitoly. V její první části je vyhodnocován aktuální směr v publikační a patentové aktivitě. Poté jsou vyhodnoceny současné směry uplatňující se v progresivních technologiích na základě analýzy článků a hlavních témat aktuálních technologických médií. 

Analýzou aktivních účastníků výzkumných a vývojových aktivit v oblasti progresivních technologií, jejich zájmem nominovat pověřené výzkumné pracovníky dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb se zabývá pátá kapitola. Obsahuje jejich vyjádření a analýzu existujících vazeb a řešení ve výzkumu progresivních technologií na národní a mezinárodní úrovni.

Navazující šestá kapitola hodnotí pozici ČR v mezinárodním srovnání ve výzkumu a vývoji v oblasti progresivních technologií, je posouzena pozice ČR v digitálních technologiích při využití indikátorů sledovaných v Politickém programu Digitální dekáda (PPDD). Dále je vyhodnocen příspěvek jednotlivých progresivních technologií k řešení identifikovaných VSV.

Nejvýznamnější zjištění ze zpracovaných analýz a návrh doporučení, kde jsou zohledněny také expertní výstupy závěrečného workshopu, jsou obsahem sedmé kapitoly.

Vraťme se však k důležitým zjištěním, která analýza přináší.

Česká republika a Evropská unie čelí řadě významných společenských výzev, jejichž řešení vyžaduje pokročilé technologie a inovace. Analýza identifikuje pět klíčových oblastí, velkých společenských výzev (VSV).

Jsou jimi:

- adaptace na změny klimatu;

- připravenost na demografické změny a stárnutí obyvatel;

- energetická transformace a udržitelná budoucnost;

- důvěra v demokracii, odolnost společnosti, bezpečnost a obrana;

- technologická a digitální transformace společnosti. 

K jejich řešení přispívají identifikované progresivní technologie, které lze rozdělit do šesti hlavních kategorií:

- pokročilé výrobní technologie;

- pokročilé materiálové technologie;

- biotechnologie;

- digitální technologie;

- informační a komunikační technologie;

- ostatní progresivní technologie.

Jaké jsou trendy v progresivních technologiích a jejích využití ve VSV?

Z analýzy publikační a patentové aktivity vyplývá, že výzkum a vývoj (VaV) v progresivních technologiích v zahraničí i v ČR roste, především v oblastech jako umělá inteligence (AI), blockchain nebo rozšířená realita. V ČR se na VaV v oblasti progresivních technologií podílejí univerzity, výzkumné ústavy, některé ústavy AV ČR i podniky, přičemž nejvyšší zapojení firem je patrné v projektech zaměřených na výrobní a materiálové technologie.

Tabulka: Kvantitativní vyhodnocení příspěvku digitálních technologií a informačních a komunikačních technologií k řešení velkých společenských výzev relevantních pro ČR. Příspěvek je vyhodnocen na čtyřech úrovních – vysoký příspěvek (tři hvězdičky, sytě zelené podbarvení), středně vysoký příspěvek (dvě hvězdičky, středně syté podbarvení), nízký příspěvek (jedna hvězdička, světlé podbarvení), žádný nebo nepatrný příspěvek (žádná hvězdička, světle šedé podbarvení).

_{^{Zdroj: e-CORDA, vlastní výpočty}}

Z uvedené tabulky vyplývá, že nejvyšší příspěvek mají technologie založené na umělé inteligenci, které se využívají v projektech zaměřených na problematiku všech VSV. Vysoké uplatnění má také kybernetická bezpečnost ve VSV Technologická a digitální transformace společnosti a Důvěra v demokracii, odolnost, bezpečnost a obrana, což souvisí s vzrůstajícím počtem kybernetických útoků. Podobně je tomu i v případě konektivity. Široké uplatnění mají technologie využívající velká data, které mohou přispět k řešení všech identifikovaných výzev. Techniky využívající velká data se stále více uplatňují v řadě technologických oblastí a ekonomických odvětví. Také internet věcí má středně vysoký příspěvek pro řešení problematiky několika VSV, což zřejmě souvisí s tím, že technologická zařízení spolu vzájemně komunikují.

Jaká je pozice ČR v progresivních technologiích?

Mezinárodní pozice České republiky ve VaV progresivních technologií je poměrně uspokojivá. Silnou stránkou je zejména pozice v pokročilých materiálových technologiích, kam se zaměřuje domácí výzkum výrazně více než v jiných zemích, horší situace je v digitálních technologiích, kde ČR za světovým průměrem i průměrem EU zaostává. ČR má dobrý základ v digitálních dovednostech, zatímco její slabinou je nízká patentová aktivita v progresivních technologiích a slabá digitální transformace podniků. 

Jaká doporučení pro budoucnost analýza navrhuje? 

Pro efektivní řešení společenských výzev a posílení konkurenceschopnosti ČR je klíčové: 

- podporovat spolupráci mezi podniky a výzkumnými organizacemi; 

- investovat do vzdělávání a rozvoje pokročilých digitálních dovedností; 

- zlepšit infrastrukturu, zejména pevné vysokorychlostní připojení; 

- podporovat využití AI a dalších technologií v podnicích.

Analýza také navrhuje rozšíření dvou stávajících misí „Zefektivnění materiálové, energetické a emisní náročnosti ekonomiky“ a „Posílení odolnosti společnosti proti bezpečnostním hrozbám“ zahrnutých do současné Národní RIS3 o další mise řešící tři definované VSV, které jsou relevantní pro ČR v současné době a blízké budoucnosti: Adaptace na změny klimatu, Připravenost na demografické změny a stárnutí obyvatel a Technologická a digitální transformace společnosti.

Většina misí zahrnuje problematiku více resortů, proto by bylo vhodné vytvářet programy v součinnosti všech relevantních poskytovatelů a do jejich přípravy a zaměření je žádoucí zapojit i další subjekty a odborníky. Pro implementaci programů zaměřených na řešení problematiky misí NRIS3 by měly být synergicky využívány zdroje relevantních poskytovatelů, do jejichž kompetence problematika mise spadá. U programů, které nejsou cíleně zaměřeny na problematiku misí, je vhodné vyhlašovat veřejné soutěže na oblasti misí odpovídající zaměření daného programu. Při výběru projektů je rovněž vhodné upřednostňovat takové, jejichž řešení mise využívá progresivní technologie a lze u nich očekávat nejvyšší příspěvek k řešení její problematiky.

Budoucnost ČR v oblasti VaV spočívá v rozšiřování technologických specializací, podpoře start-upů a rozvoji mezinárodní spolupráce, například formou specificky zaměřených bilaterálních nebo multilaterálních programů. Tím lze zvýšit konkurenceschopnost a zároveň přispět k řešení klíčových globálních společenských výzev.

Zajímají vás podrobné informace, detailní rozbory a grafické vizualizace obsažené v této analýze? Pak je najdete zde v kompletním znění nebo zde ve zkrácené variantě. Pro rychlý manažerský přehled se podívejte na tento odkaz.

Zpracoval: Jiří Turek, NRIS3 tým, tajemník NIP IV, analytik, správce portálu RIS3CZ